Nestačí, že si pacient vybere z velké nabídky probiotik v lékárně, které mají zaručený efekt na všechny nemoci

Naše zdraví a pravděpodobně i naše chování a nálada se neodvíjejí jen od toho jak žijeme, ale také na tom koho „host“. Tak, jako jiné živočichy, jsme i my lidé, hostiteli širokého spektra bakterií, plísní, parazitů a virů, s nimiž však žijeme v symbióze. Im se v našem těle dobře žije a my jejich naopak potřebujeme pro správné fungování organismu. Od kvality této symbiózy závisí kvalita našeho celkového zdraví. Při nerovnováze soužití však vznikají problémy.

Gastroenterologická o zdravém střevním mikrobióme
Zdroj: TS Advantage, sgssls.sk

Proč je zdraví střevní mikroflóry, odborně nazývané také střevní mikrobiota, důležité? Odpovídá MUDr. Iveta Černá, PhD., Dětská gastroenterologička v DFNsP a hlavní odbornice MZ ČR pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu.

Zvláště dnes, když se před patogeny z vnějšího prostředí chráníme, možná paradoxně vyznívá fakt, že jejich nezbytně potřebujeme k životu …
Lidské tělo je ideálním prostředím pro dynamickou kolonizaci populace mikroorganismů, které se společně nazývají pojmem mikrobiota.

Tyto mikroorganismy osidlují nejen povrch našeho těla, ale i respirační, urogenitální a gastrointestinální trakt a z toho je nejvíce osídlené střevo.

Lidské střevo normálně obsahuje přibližně 1014bakteriálnych organismů, 1000 různých druhů a celkový počet střevních bakterií je přibližně desetkrát vyšší než počet buněk lidského těla, přičemž kolektivní bakteriální genom, nazvaný i mikrobióm obsahuje 100krát více genů jako celý lidský genom.

Střevní mikrobiota je dnes označována i za virtuální orgán a tvoří složitý komplex. Své orgány si každý umí z hodin biologie či anatomie představit a víme za co jsou ve fungování organismu zodpovědné. Jakou roli pro naše zdraví má naše střevní mikroflóra, resp. střevní mikrobiota?
Můžeme si ji skutečně představit jako virtuální samostatný orgán, který se podílí na důležitých metabolických a imunologických procesech, které ovlivňují organismus jako celek.

Její správné složení určuje i zdravotní stav jedince. Porušení rovnovážného stavu střevní mikrobioty a vznik tzv. dysbiózy se dává do souvislosti se vznikem různých civilizačních onemocnění jako jsou diabetes, kardiovaskulární onemocnění, obezita, chronické záněty střeva jako je Crohnova choroba, nádorová a alergická onemocnění.

Co konkrétně střevní mikrobiotu tvoří a jak se během života mění?
Složení střevní mikrobioty ovlivňují různé faktory, mezi nimi i věk a výživa. Střevní mikrobióm obsahuje velmi různorodou a komplexní komunitu mikroorganismů obývajících střevní trakt, který se během různých fází života mění.

Náš mikrobióm prochází nejvýraznějšími změnami v dětství a stáří. Jeho vývoj začíná bezprostředně po porodu a závisí na způsobu porodu, výživy novorozence a na okolním prostředí.

Zásadní zlom nastává po ukončení kojení, když se v souvislosti se změnou stravy začne podobat na střevní flóru dospělé. U zdravých jedinců je v průběhu života relativně stabilní, až ve vyšším věku dochází k jejímu výraznějším změnám.

Co ovlivňuje zdraví našeho střevního mikrobiómu?
Významnou funkci ve formování střevního mikrobiómu má výživa. Kontrolovaná studie zkoumající účinky diety na mikrobióm ukázala, že složení střevní mikroflóry se dramaticky mění zvýšeným obsahem tuků ve stravě a snížením obsahu vlákniny.

„Westernizácia“ stravovacích návyků (pozn. Stravování podle vzoru západních zemí), vysoká konzumace fastfoodů, slazených nápojů, rafinovaných cukrů a nízká konzumace vlákniny se odráží i na nepříznivém, nežádoucím složení střevního mikrobiómu. Jedním z rizikových faktorů je i vysoká spotřeba antibiotik.

Pokud se chceme dobře starat o kvalitu našeho zdraví, dá se vědomě příznivě ovlivnit i složení našeho střevního mikrobiómu?
Jednou z možností jak příznivě ovlivnit složení střevního mikrobiómu jsou i probiotika. Podle definice FAO / WHO: „Probiotika jsou ** živé mikroorganismy, které pokud se podávají v dostatečném množství **, mají prokazatelně pozitivní účinek na zdraví hostitele / příjemce“. (FAO: Food and Agriculture Organisation, WHO: World Health Organisation).

Probiotika působí cestou úpravy dysbiózy, tedy potlačením nepříznivých kmenů bakterií a stabilizací imunologické bariéry ve sliznici trávicího traktu.

Stačí konzumovat dostatek probiotických potravin nebo je důležité dodávat probiotické kultury tělu i jiným způsobem? A jak se vyznat v současné široké nabídce probiotik?
Není probiotikum jako probiotikum. Nestačí, že pacient si vybere z velké nabídky probiotik v lékárně, které mají zaručený efekt na všechny nemoci.

Každé probiotikum, každý jednotlivý kmen má své specifické účinky a uplatňuje se v řešení různých zdravotních problémů, z nichž jsou nejčastěji různé gastrointestinální potíže jako jsou průjmy, zácpa, nadýmání